Základní kámen společnosti, zdroj největšího štěstí i utrpení: Vztahy

Pro člověka jako tvora přirozeně společenského hrají vztahy důležitou roli, ne-li tu úplně nejdůležitější. Od narození nás formují nejen ty, které máme s rodiči, sourozenci či kamarády, ale také vztah, který získáváme svým vnitřním nastavením či okolním působením sami k sobě.

Později se přidávají partneři, kolegové z práce a naše vlastní děti.

A dochází i k situacím, kdy jsme ve vztazích nespokojení a nevíme přesně proč a co s tím. Nebo jsou naše vztahy dokonce zcela zpřetrhány, dočasně či trvale. Rozchody, rozvody, ale také smrt jsou smutnou, avšak běžnou součástí naší pozemské poutě.

Obavy ze samoty nás často vedou k udržování vztahů, které nám neprospívají, aniž bychom to na vědomé úrovni vnímali.

Obavy ze samoty nás často vedou k udržování vztahů, které nám neprospívají, aniž bychom to na vědomé úrovni vnímali, a my tak dlouhodobě, někdy i celoživotně, pracujeme na něčem, co nepřináší žádné plody, živíme něco, co nás samotné vyčerpává.

Na druhou stranu je současný mediální prostor zahlcen hesly, která mohou svádět k sobecké honbě za vlastním štěstím bez ohledu na druhé. V touze po nezávislosti pak často rozvazujeme svazky, které měly zdravý základ, jen přikrytý malichernými neshodami, jež stačilo správně pojmenovat a oddělit od podstaty.

Existuje tedy nepočítaně důvodů, proč máme pocit, že naše vztahy nejsou úplně takové, jaké bychom si přáli mít.

Jak nám může pomoci psychoterapie?

Terapie, pokud je vykonávána správně a s tím pravým terapeutem, dokáže dělat s naší psychikou divy. Pokud opravdu chceme dosáhnout nějakého stavu mysli a aktivně si v tom nebráníme, změna je jen otázka míry naší otevřenosti a času, který procesu změny věnujeme.

Co tedy můžeme získat, pokud k terapii přistupujeme s otevřenou myslí a jasným směrem? Například:
  1. Uvědomit si naši vlastní hodnotu, která je pro vztahy a jejich prosperitu klíčová.
  2. Prozřít v situacích, kdy dáváme více, než dostáváme.
  3. Přiznat si naše vlastní chyby a jejich negativní vliv na naše blízké.
  4. Překonat konec vztahu, ať už k němu došlo z jakýchkoliv příčin.
  5. Smířit se s novou realitou.
  6. Začít budovat vztahy nové a lepší, než ty, které nám v minulosti ublížily.
  7. Najít společnou řeč s člověkem, kterého milujeme, ale zapomněli jsme, jak s ním být.
  8. Uvědomit si, co od partnerských, rodinných a přátelských vztahů očekáváme a jestli jsou tato očekávání pro nás a naše vztahy ta pravá.
  9. Najít slova, když něco cítíme, ale nedokážeme to uspokojivě popsat a komunikovat druhé osobě.
...A mohli bychom pokračovat do nekonečna, protože situace každého našeho vztahu je zcela jedinečná.

Jakkoliv z výše uvedeného vyplývá, že jsme předurčení ve svém životě vztahy vytvářet, žít v nich a zachraňovat je, není chybou naší ani terapie dospět k tomu, že je nám lépe bez některých z nich. Je to tak v pořádku. Stejně jako vystřízlivět ze snu o dokonalosti, který nemůže být nikdy naplněn. A proto přiměřená velkorysost a odpuštění nejsou známkou naší slabosti a nízkého sebevědomí, nýbrž nám mohou zabránit ve zpřetrhání vazeb, jejichž potenciál jsme neuměli docenit.

Terapie nám otevírá nezkreslený pohled na to, co nám dělá dobře, abychom věděli, kam dál směřovat svou energii. Není ale kouzelným lektvarem ani samospásným řešením. Za své vztahy v konečném důsledku zodpovídáme jen my a ti, se kterými ve vztahu jsme. Pokud ale tápeme a jsme zavaleni silnými emocemi, terapie nám může pomoci - pokud si to dovolíme.

 

Chcete zlepšit své vztahy, ale ještě stále máte trochu pocit, že terapie je psycho?
I o tom jsme pro vás napsali článek. Přečtěte si ho zde.

Nejste si jistí, jestli to zkusit online?
Přečtěte si, co k online terapii nepotřebujete.